zákon

zákon (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	zákon	zákony
Genitiv	zákona	zákonů
Dativ	zákonu	zákonům
Akkusativ	zákon	zákony
Vokativ	zákone	zákony
Lokativ	zákonu, zákoně	zákonech
Instrumental	zákonem	zákony

Worttrennung:

zá·kon, Plural: zá·ko·ny

Aussprache:

IPA: [ˈzaːkɔn], Plural: [ˈzaːkɔnɪ]

Hörbeispiele:  zákon ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] Recht: vom Staat erlassene rechtsverbindliche Bestimmung, Rechtsnorm: Gesetz, Ordnung

[2] von der Wissenschaft entdeckte objektive Ordnung, Gesetzmäßigkeit: Gesetz, Prinzip

[3] feste Regel: Gesetz, Regel, Testament (Teil der Bibel)

Abkürzungen:

[1] zák.

Synonyme:

[1] ustanovení, předpis

[2] princip

[3] norma, zvyklost

Beispiele:

[1] Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Das Gesetz tritt am Tag der Verlautbarung in Kraft.

[2] Ceny se řídí zákonem nabídky a poptávky.

Die Preise folgen dem Gesetz von Angebot und Nachfrage.

[3] Vyzná se v zákonech džungle.

Er versteht sich auf die Gesetze des Dschungels.

Redewendungen:

[1] jménem zákona (im Namen des Gesetzes)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dodržovat, obejít, porušit, přijmout, splnit, vydat, zrušit zákon (ein/das Gesetz einhalten, umgehen, verletzen/übertreten, annehmen, erfüllen, erlassen, aufheben)

[1] autorský, daňový, trestní zákon (Urheberrechtsgesetz, Steuergesetz, Strafgesetz)

[1] návrh, znění zákona (Gesetzesantrag, Gesetzeswortlaut)

[2] gravitační zákon (Gravitationsgesetz)

[3] Starý zákon (Altes Testament), Nový zákon (Neues Testament)

Abgeleitete Begriffe:

zákonitý, zákonný, zákoník, zákonodárce, zákonodárství

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Gesetz n, Ordnung f, [2] Gesetz n, Prinzip n, [3] Gesetz n, Regel f, Testament n

Englisch: [1] law → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zákon“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zákon“

[1–3] volny - slovník: „zákon“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „zákon“