strýc

strýc (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	strýc	strýci strýcové
Genitiv	strýce	strýců
Dativ	strýcovi strýci	strýcům
Akkusativ	strýce	strýce
Vokativ	strýci strýče	strýci strýcové
Lokativ	strýcovi strýci	strýcích
Instrumental	strýcem	strýci

Worttrennung:

strýc

Aussprache:

IPA: [striːt͡s]

Hörbeispiele:  strýc ^(Info)

Reime: -iːt͡s

Bedeutungen:

[1] Bruder oder Schwager des Vaters oder der Mutter

Synonyme:

[1] strejda

Gegenwörter:

[1] teta

Oberbegriffe:

[1] příbuzný

Koseformen:

[1] strýček, strýčinek

Beispiele:

[1] Můj dědeček měl dva syny, mého strýce Vladimíra a mého otce Karla.

Mein Großvater hatte zwei Söhne, meinen Onkel Vladimír und meinen Vater Karl.

Wortbildungen:

strýčkovský, strýčkování

Übersetzungen

 [1] Bruder oder Schwager des Vaters oder der Mutter

Deutsch: Onkel m Englisch: uncle → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „strýc“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „strýc“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „strýc“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „strýc“

[1] centrum - slovník: „strýc“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „strýc“