konec

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Wechseln zu: Navigation, Suche

konec (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, weich, unbelebt[Bearbeiten]

Kasus Singular Plural
Nominativ konec konce
Genitiv konce konců
Dativ konci koncům
Akkusativ konec konce
Vokativ konci konce
Lokativ konci koncích
Instrumental koncem konci

Worttrennung:

ko·nec, Plural: kon·ce

Aussprache:

IPA: [ˈkɔnɛʦ], Plural: [ˈkɔnʦɛ]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild konec (Info), Plural:

Bedeutungen:

[1] Abschluss oder Abgrenzung von etwas; Ende
[2] Zeitpunkt, wo etwas aufhört; Ende, Ablauf, Schluss

Synonyme:

[2] ukončení, zakončení, závěr

Gegenwörter:

[1, 2] začátek

Beispiele:

[1] Konec věty zanikl v hlasitém potlesku.
Das Ende des Satzes ging unter lautem Applaus unter.
[2] Je konec prázdnin a jako každý rok čeká několik tisíc prvňáčků na svůj první školní den.
Es ist Ferienende und wie jedes Jahr warten einige Tausend Abc-Schützen auf ihren ersten Schultag.

Redewendungen:

[2] od začátku do konce - von Anfang bis Ende

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] konec rokuJahresende, konec světaEnde der Welt, konec životaLebensende

Wortbildungen:

konečný, koncový, koncem, koncovka, nakonec, koneckonců

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „konec
[1] Slovník spisovného jazyka českého: „konec
[1] Příruční slovník jazyka českého: „konec
[1, 2] centrum - slovník: „konec
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonkonec