směr

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

směr (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, hart, unbelebt[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ směr směry
Genitiv směru směrů
Dativ směru směrům
Akkusativ směr směry
Vokativ směre směry
Lokativ směru směrech
Instrumental směrem směry

Worttrennung:

směr

Aussprache:

IPA: [smɲɛr]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild směr (Info)
Reime: -ɛr

Bedeutungen:

[1] gedachte Linie, in welcher sich eine Bewegung abspielt: Richtung, Kurs, Fahrtrichtung
[2] Zielrichtung: Richtung, Stil, Schwerpunkt, Orientierung

Synonyme:

[2] zaměření, orientace

Beispiele:

[1] Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 směrem na Prahu.
Ein umgestürzter LKW blockierte die Autobahn D1 in Richtung Prag.
[1] Aby cestující vždy seděli ve směru jízdy, jsou v japonských vlacích všechna sedadla automaticky otočná.
Damit die Fahrgäste immer in Fahrtrichtung sitzen, sind in japanischen Zügen alle Sitze automatisch drehbar.
[2] Má zájem o povolání technického směru.
Er hat Interesse an einem Beruf technischer Richtung.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] měnit/změnit, udávat/udat směr (Richtung ändern, anzeigen)
[1] ve směru hodinových ručiček (im Uhrzeigersinn), proti směru hodinových ručiček (gegen den Uhrzeigersinn)

Wortbildungen:

směrový, směrný, směrovka, směrovost, směrovat, směrnice

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „směr
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „směr
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „směr
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „směr
[1, 2] centrum - slovník: „směr
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalsměr