doklad

doklad (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

	Singular	Plural
Nominativ	doklad	doklady
Genitiv	dokladu	dokladů
Dativ	dokladu	dokladům
Akkusativ	doklad	doklady
Vokativ	doklade	doklady
Lokativ	dokladu dokladě	dokladech
Instrumental	dokladem	doklady

Worttrennung:

do·klad

Aussprache:

IPA: [ˈdɔklat]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] beweiskräftige Urkunde, Zeugnis, Bescheinigung, Ausweis: Dokument, Nachweis, Urkunde

[2] Bestätigung, Beglaubigung: Bestätigung, Beweis

[3] schriftlicher Beleg: Beleg, Zitat

Synonyme:

[1] dokument, legitimace, osvědčení, průkaz

[2] ověření, svědectví

[3] doložení, příklad

Oberbegriffe:

[1] listina

Beispiele:

[1] Máte u sebe osobní doklady?

Haben Sie die persönlichen Dokumente dabei?

[1] K zápisu do obchodního rejstříku je nutné přiložit doklad o splacení základního kapitálu.

Für die Eintragung ins Handelsregister ist es erforderlich, einen Nachweis über die Bezahlung des Grundkapitals beizulegen.

[2] Na doklad, že se usmířili, podali si ruce.

Zum Beweis, dass sie sich versöhnt haben, gaben sie sich die Hand.

[3] Pro toto slovo nenašel žádný doklad v literatuře.

Für dieses Wort fand er keinen Beleg in der Literatur.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1, 2] vystavit doklad (eine Bestätigung ausstellen)

[1] daňový doklad (Steuerbeleg), účetní doklad (Rechnungsbeleg)

Wortbildungen:

dokladný

Übersetzungen

?

Deutsch: [1] Dokument n, Nachweis m, Urkunde f; [2] Bestätigung f, Beweis m; [3] Beleg m, Zitat n Englisch: [1]

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „doklad“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „doklad“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „doklad“

[1–3] centrum - slovník: „doklad“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „doklad“