průkaz

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

průkaz (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, hart, unbelebt[Bearbeiten]

Kasus Singular Plural
Nominativ průkaz průkazy
Genitiv průkazu průkazů
Dativ průkazu průkazům
Akkusativ průkaz průkazy
Vokativ průkaze průkazy
Lokativ průkaze
průkazu
průkazech
Instrumental průkazem průkazy

Worttrennung:

prů·kaz

Aussprache:

IPA: [ˈpruːkas]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Urkunde, die wichtige (persönliche) Daten enthält und die man meist bei sich hat: Ausweis, Nachweis, Legimitation

Synonyme:

[1] doklad, dokument, legitimace

Beispiele:

[1] Mladý muž u sebe neměl průkaz.
Der junge Mann hatte keinen Ausweis bei sich.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] řidičský průkaz, občanský průkaz, průkaz totožnostiIdentitätsnachweis, průkaz původuUrsprungsnachweis
[1] průkaz předložit, ukázat, vystavitAusweis vorlegen, zeigen, ausstellen

Wortbildungen:

průkazka, průkazný

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „průkaz
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „průkaz
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „průkaz
[1] centrum - slovník: „průkaz
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonprůkaz