vzduch

vzduch (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	vzduch	vzduchy
Genitiv	vzduchu	vzduchů
Dativ	vzduchu	vzduchům
Akkusativ	vzduch	vzduchy
Vokativ	vzduchu	vzduchy
Lokativ	vzduchu	vzduších vzduchách
Instrumental	vzduchem	vzduchy

Worttrennung:

vzduch

Aussprache:

IPA: [vzdʊx]

Hörbeispiele:  vzduch ^(Info)

Reime: -ʊx

Bedeutungen:

[1] Mischung aus Sauerstoff, Stickstoff und anderen Gasen, die den Planet Erde umgibt; Luft

[2] freie Natur; Luft

Synonyme:

[1] ovzduší

Oberbegriffe:

[1] plyn

Beispiele:

[1] Semena pampelišek se vznášela ve vzduchu.

Die Samen der Löwenzähne schwebten durch die Luft empor.

[2] Důležité jsou každodenní ranní gymnastika a hodně pohybu na čerstvém vzduchu.

Wichtig sind eine tägliche Morgengymnastik und viel Bewegung an der frischen Luft.

Redewendungen:

[1] vyhodit něco do vzduchu — etwas in die Luft jagen

[2] jít na vzduch — an die Luft gehen

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] tlak, teplota vzduchu — Luftdruck, Lufttemperatur); stlačený vzduch — Druckluft

Wortbildungen:

vzduchový, vzdušný, vzducho-, vzduchovka, vzdušno

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Luft f Englisch: air → en

 [2] freie Natur; Luft

Deutsch: Luft f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „vzduch“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vzduch“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „vzduch“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „vzduch“