jméno

jméno (Tschechisch)

Substantiv, n

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	jméno	jména
Genitiv	jména	jmen
Dativ	jménu	jménům
Akkusativ	jméno	jména
Vokativ	jméno	jména
Lokativ	jméně jménu	jménech
Instrumental	jménem	jmény

Worttrennung:

jmé·no, Plural: jmé·na

Aussprache:

IPA: [ˈjmɛːnɔ], Plural: [ˈjmɛːna]

Hörbeispiele:  jméno ^(Info), Plural: —

Bedeutungen:

[1] Bezeichnung von Lebewesen oder Dingen: Name

[2] Linguistik: Wort, Nomen

[3] Teil des Namens: Vorname, Taufname

[4] Reputation: Name, Ruf, Image

Abkürzungen:

[2] jm.

Synonyme:

[1] pojmenování, název

[3] křestní jméno

[4] pověst, proslulost, reputace

Unterbegriffe:

[2] podstatné jméno — Hauptwort, Substantiv; přídavné jméno — Eigenschaftswort, Adjektiv; vlastní jméno — Eigenname

Beispiele:

[1] Uživatelské jméno je neplatné.

Der Benutzername ist ungültig.

[2] Toto slovo patří mezi jména.

Dieses Wort gehört zu den Nomen.

[3] Uveďte prosím Vaše jméno a příjmení.

Führen Sie bitte Ihren Vor- und Zunamen an.

[4] Dobré jméno je nejcennější majetek firmy.

Der gute Ruf ist das wertvollste Eigentum einer Firma.

Wortbildungen:

jmenný, jmenovat, jmenovec, jmenovka, ve jménu, zájmeno

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Name m, [2] Wort n, Nomen n, [3] Vorname m, Taufname m

Englisch: [1, 3] name → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „jméno“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „jméno“

[1] volny - slovník: „jméno“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „jméno“