únor
únor (Tschechisch)
[Bearbeiten]Substantiv, m
[Bearbeiten]| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | únor | (únory) |
| Genitiv | února | (únorů) |
| Dativ | únoru | (únorům) |
| Akkusativ | únor | (únory) |
| Vokativ | únore | (únory) |
| Lokativ | únoru | (únorech) |
| Instrumental | únorem | (únory) |
Worttrennung:
- únor
Aussprache:
- IPA: [ˈuːnɔr]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Herkunft:
- [1] abgeleitet vom Präfix ú- und dem Verb nořit (tauchen). Wahrscheinlich deswegen, da im Februar das schmelzende Eis ins Wasser eintaucht.
Oberbegriffe:
- [1] měsíc
Beispiele:
- [1] V únoru mrzlo až praštělo.
- Im Februar fror es Stein und Bein.
Wortbildungen:
- [1] únorový
Übersetzungen
[Bearbeiten]- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „únor“
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „únor“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „únor“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „únor“