únor

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Wechseln zu: Navigation, Suche

únor (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, hart, unbelebt[Bearbeiten]

Kasus Singular Plural
Nominativ únor únory
Genitiv února únorů
Dativ únoru únorům
Akkusativ únor únory
Vokativ únore únory
Lokativ únoru únorech
Instrumental únorem únory

Worttrennung:

únor, Genitiv: úno·ra

Aussprache:

IPA: [ˈuːnɔr], Genitiv: [ˈuːnɔra]
Hörbeispiele: —, Plural:

Bedeutungen:

[1] der zweite Monat des Kalenderjahres; Februar

Herkunft:

[1] abgeleitet vom Präfix ú- und dem Verb nořit (tauchen). Wahrscheinlich deswegen, da im Februar das schmelzende Eis ins Wasser eintaucht.

Oberbegriffe:

[1] měsíc

Beispiele:

[1] V únoru mrzlo až praštělo.
Im Februar fror es Stein und Bein.

Wortbildungen:

[1] únorový

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „únor
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „únor
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. 4 Bände, Prag 1960–1971: „únor
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. 8 Bände in 9 Teilbänden, Prag 1935–1957: „únor
[1] centrum - slovník: „únor
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonúnor