zvuk

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

zvuk (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ zvuk zvuky
Genitiv zvuku zvuků
Dativ zvuku zvukům
Akkusativ zvuk zvuky
Vokativ zvuku zvuky
Lokativ zvuku zvucích
Instrumental zvukem zvuky

Worttrennung:

zvuk

Aussprache:

IPA: [zvʊk]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild zvuk (Info)
Reime: -ʊk

Bedeutungen:

[1] mit dem Gehör wahrgenommene Schwingung; Schall, Klang, Ton
[2] eine bestimmte Ausprägung, ein bestimmter Charakter von etwas; Klang, Name, Ruf

Synonyme:

[2] charakter, pověst, jméno, reputace, renomé

Beispiele:

[1] Zvuk urazí ve vzduchu jeden kilometr přibližně za tři sekundy.
Schall legt in der Luft einen Kilometer in etwa drei Sekunden zurück.
[1] V multimediálních prezentacích se kombinuje text, obraz a zvuk.
In multimedialen Präsentationen werden Text, Bild und Ton kombiniert.
[2] Divadelní soubor našeho města má v okolí dobrý zvuk.
Das Theaterensemble unserer Stadt hat in der Umgebung einen guten Namen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] rychlost, výška zvukuSchallgeschwindigkeit, Tonhöhe

Wortbildungen:

zvukový, zvukař, dozvuk, pazvuk, přízvuk, ultrazvuk

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zvuk
[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zvuk
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zvuk
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zvuk

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: zvyk