příslušník

příslušník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	příslušník	příslušníci
Genitiv	příslušníka	příslušníků
Dativ	příslušníkovi příslušníku	příslušníkům
Akkusativ	příslušníka	příslušníky
Vokativ	příslušníku	příslušníci
Lokativ	příslušníkovi příslušníku	příslušnících
Instrumental	příslušníkem	příslušníky

Worttrennung:

pří·sluš·ník

Aussprache:

IPA: [ˈpriːslʊʃɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die zu einer bestimmten Gruppe gehört; Angehöriger

Synonyme:

[1] člen

Beispiele:

[1] Početní příslušníci elity starého režimu byli zatčeni.

Zahlreiche Angehörige der Elite des alten Regimes wurden festgenommen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] rodinný příslušník — Familienangehöriger, státní příslušník — Staatsangehöriger

Wortfamilie:

příslušenství, příslušný

Übersetzungen

 [1] Person, die zu einer bestimmten Gruppe gehört; Angehöriger

Deutsch: Angehöriger m Englisch: member → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „příslušník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „příslušník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „příslušník“