ženáč

ženáč (Tschechisch)

Substantiv

	Singular	Plural
Nominativ	ženáč	ženáči
Genitiv	ženáče	ženáčů
Dativ	ženáčovi ženáči	ženáčům
Akkusativ	ženáče	ženáče
Vokativ	ženáči	ženáči
Lokativ	ženáčovi ženáči	ženáčích
Instrumental	ženáčem	ženáči

Worttrennung:

že·náč

Aussprache:

IPA: [ˈʒɛnaːt͡ʃ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich, expressiv: verheirateter Mann, Verheirateter

Synonyme:

[1] ženatý muž, manžel

Beispiele:

[1] „Trenér fotbalové Slavie Josef Csaplár se včera hodinu před polednem stal ženáčem, když na liberecké radnici pojal za choť svoji dlouholetou přítelkyni Michaelu.“

Josef Csaplár, der Trainer von Slavia Prag, wurde gestern um 11 Uhr ein verheirateter Mann, als er seiner langjährigen Freundin Michaela im Rathaus von Liberec das Ja-Wort gab.

[1] Svěřila se mi, že otěhotněla se ženáčem, s nímž se tajně scházela.

Sie hat mir anvertraut, dass sie von einem verheirateten Mann, mit dem sie sich heimlich traf, schwanger wurde.

[1] Polovina z nás jsou ženáči, polovina má přítelkyně.

Die Hälfte von uns ist verheiratet, die andere Hälfte hat eine Freundin.

[1] Všichni ženáči v nároďáku mají brunety. V tomto týmu nejspíš nemají blondýny jako manželky šanci.

Alle Männer in der Nationalmannschaft, die verheiratet sind, haben eine Brünette. In diesem Team haben Blondinen als Ehefrauen wahrscheinlich keine Chance.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] čerstvý, mladý, novopečený ženáč; starý, zkušený ženáč

Wortbildungen:

ženáčův

Übersetzungen

 [1] umgangssprachlich, expressiv: verheirateter Mann, Verheirateter

Deutsch: verheirateter Mann m, Verheirateter m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „ženáč“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „ženáč“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „ženáč“

Quellen: