označení

označení (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	označení	označení
Genitiv	označení	označení
Dativ	označení	označením
Akkusativ	označení	označení
Vokativ	označení	označení
Lokativ	označení	označeních
Instrumental	označením	označeními

Worttrennung:

ozna·če·ní

Aussprache:

IPA: [ˈɔznat͡ʃɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „označit“ (Konjugation):

[1] Wort, das eindeutig etwas oder jemanden definiert; Bezeichnung, Kennzeichen

[2] Vorgang oder Ergebnis, bei dem etwas markiert wird; Markierung, Zeichen, Kennzeichnung

Synonyme:

[1] jméno, název

[2] značka

Beispiele:

[1] Kocanda je označení několika obcí.

Kocanda ist die Bezeichnung einiger Gemeinden.

[2] Toto označení není dostatečně zřetelné.

Diese Markierung ist nicht ausreichend sichtbar.

[2] Velmi důležité pro chirurgii je důkladné označení vedení řezů.

Für den Chirurgen ist eine gewissenhafte Markierung der Schnittführung sehr wichtig.

[2] Označení by mělo být učiněno bez otálení a včas.

Die Markierung sollte rechtzeitig und ohne Zögern gemacht werden.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] obchodní označení — Handelsbezeichnung

Wortfamilie:

označit, značka

Übersetzungen

 [1] Wort, das eindeutig etwas oder jemanden definiert; Bezeichnung, Kennzeichen

Deutsch: Bezeichnung f, Kennzeichen n Englisch: designation → en

 [2] Vorgang oder Ergebnis, bei dem etwas markiert wird; Markierung, Zeichen, Kennzeichnung

Deutsch: Markierung f, Zeichen n, Kennzeichen n

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „označení“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „označení“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „označení“