osoba

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Wechseln zu: Navigation, Suche

osoba (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, f[Bearbeiten]

Kasus Singular Plural
Nominativ osoba osoby
Genitiv osoby osob
Dativ osobě osobám
Akkusativ osobu osoby
Vokativ osobo osoby
Lokativ osobě osobách
Instrumental osobou osobami

Worttrennung:

oso·ba

Aussprache:

IPA: [ˈɔsɔba]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild osoba (Info)

Bedeutungen:

[1] Mensch: Person
[2] Rechtswesen, Subjekt mit gesetzlichen Rechten und Pflichten: Person
[3] Grammatik, Flexionskategorie des Verbs und Pronomens: Person

Abkürzungen:

[1] os.

Synonyme:

[1] člověk, individuum, jedinec, jednotlivec

Verkleinerungsformen:

[1] osůbka

Unterbegriffe:

[1] fyzická osoba, právnická osoba, úřední osoba

Beispiele:

[1] Při nehodě dvě osoby zahynuly a jedna byla vážně zraněna.
Bei dem Unfall starben zwei Personen und eine wurde schwer verletzt.
[2] Právnická osoba musí být zapsána v obchodním rejstříku.
Eine juristische Person muss im Handelsregister eingetragen sein.
[3] Druhá osoba množného čísla má koncovku -te.
Die zweite Person Plural hat die Endung -te.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] za osobu (pro Person, pro Kopf)
[3] první, druhá, třetí osoba

Wortbildungen:

osobní, osobitý, osobitost, osobnost, osobák

Übersetzungen[Bearbeiten]

 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „osoba
[1–3] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „osoba
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „osoba
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „osoba