kohout

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

kohout (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, belebt[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ kohout kohouti
kohoutové
Genitiv kohouta kohoutů
Dativ kohoutovi
kohoutu
kohoutům
Akkusativ kohouta kohouty
Vokativ kohoute kohouti
kohoutové
Lokativ kohoutovi
kohoutu
kohoutech
Instrumental kohoutem kohouty
[1 ] kohout

Worttrennung:

ko·hout

Aussprache:

IPA: [ˈkɔɦɔʊ̯t]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Zoologie: männliches Huhn

Weibliche Wortformen:

[1] slepice

Verkleinerungsformen:

[1] kohoutek

Oberbegriffe:

[1] domácí zvíře, kur, savec, zvíře

Beispiele:

[1] Vykračuje si jako kohout na smetišti.
Er stolziert umher, wie der Hahn auf dem Mist.

Redewendungen:

[1] dva kohouti se nesnesou na jednom smetištizwei Hähne vertragen sich nicht auf einem Misthaufen
[1] posadit komu na střechu červeného kohoutajemandem den roten Hahn aufs Dach setzen

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kohout kokrhá — der Hahn kräht, kohout na věži — Wetterhahn

Wortbildungen:

kohoutí

Übersetzungen[Bearbeiten]

Substantiv, m, unbelebt[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ kohout kohouty
Genitiv kohoutu kohoutů
Dativ kohoutu kohoutům
Akkusativ kohout kohouty
Vokativ kohoute kohouty
Lokativ kohoutě kohoutech
Instrumental kohoutem kohouty
[1 ] kohout od vodovodu

Worttrennung:

ko·hout

Aussprache:

IPA: [ˈkɔɦɔʊ̯t]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Technik: Absperrventil

Verkleinerungsformen:

[1] kohoutek

Oberbegriffe:

[1] výstroj

Beispiele:

[1] Roztočila vodní kohout nad dřezem.
Sie drehte den Wasserhahn über dem Spülbecken auf.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kohout od vodovodu — Wasserhahn, plynový kohout — Gashahn, hlavní uzavírací kohout — Hauptabsperrhahn, vypouštěcí kohout — Ablasshahn

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kohout
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kohout
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kohout
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kohout