hřebík

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Wechseln zu: Navigation, Suche

hřebík (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, hart, unbelebt[Bearbeiten]

Kasus Singular Plural
Nominativ hřebík hřebíky
Genitiv hřebíku hřebíků
Dativ hřebíku hřebíkům
Akkusativ hřebík hřebíky
Vokativ hřebíku hřebíky
Lokativ hřebíku hřebících
hřebíkách
Instrumental hřebíkem hřebíky

Worttrennung:

hře·bík

Aussprache:

IPA: [ˈɦr̝̊ɛbiːk]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild hřebík (Info)

Bedeutungen:

[1] dünner Metallstift, ein Ende spitz zulaufend, das andere Ende mit einem Kopf versehen: Nagel, Stift

Synonyme:

[1] hřeb

Verkleinerungsformen:

[1] hřebíček

Beispiele:

[1] Roztrhla si šaty o vyčnívající hřebík.
Sie riss sich das Kleid an einem überstehenden Nagel auf.

Redewendungen:

[1] pověsit něco na hřebík (etwas an den Nagel hängen)
[1] trefit hřebík na hlavičku, uhodit hřebík na hlavičku (den Nagel auf den Kopf treffen)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] sbíjet/sbít něco hřebíky (etwas zusammennageln), přibíjet/přibít něco hřebíkem (etwas annageln), zatloukat/zatlouct hřebík do zdi (einen Nagel in die Wand schlagen)
[1] hřebík do rakve (Sargnagel), zlatý hřeb (Höhepunkt [zum Beispiel des Abends])

Wortbildungen:

hřebíkář, hřebíčkový

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hřebík
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „hřebík
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „hřebík
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „hřebík
[1] centrum - slovník: „hřebík
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonhřebík