výuka

výuka (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	výuka	výuky
Genitiv	výuky	výuk
Dativ	výuce	výukám
Akkusativ	výuku	výuky
Vokativ	výuko	výuky
Lokativ	výuce	výukách
Instrumental	výukou	výukami

Worttrennung:

vý·uka

Aussprache:

IPA: [ˈviːʊka]

Hörbeispiele:  výuka ^(Info)

Bedeutungen:

[1] systematische Übergabe von Kenntnissen oder Fähigkeiten; Unterricht, Lehre

Synonyme:

[1] vyučování

Beispiele:

[1] „Výuka základů programování je v našich školách většinou jen okrajovou záležitostí.“

Der Unterricht in den Grundlagen der Programmierung an unseren Schulen ist großteils nur eine Angelegenheit am Rande.

Wortfamilie:

výukový, výuční, vyučit, učit

Übersetzungen

 [1] systematische Übergabe von Kenntnissen oder Fähigkeiten; Unterricht, Lehre

Deutsch: Unterricht m Englisch: teaching → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „výuka“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „výuka“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „výuka“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „výuka“

Quellen: