strážce

strážce (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	strážce	strážci strážcové
Genitiv	strážce	strážců
Dativ	strážci strážcovi	strážcům
Akkusativ	strážce	strážce
Vokativ	strážce	strážci strážcové
Lokativ	strážci strážcovi	strážcích
Instrumental	strážcem	strážci

Aussprache:

IPA: [ˈstraːʃt͡sɛ]

Hörbeispiele:  strážce ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Person, die etwas oder jemanden bewacht; Wächter, Hüter, Behüter

Synonyme:

[1] hlídač, dozorce, stráž

Weibliche Wortformen:

[1] strážkyně

Beispiele:

[1] „Národní parky o posílení pravomocí pro strážce samy žádaly. Strážci už teď vandalům ukládají pokuty, ale vynucovat si zastavení projíždějících skútrů, čtyřkolek, aut a lodí nemůžou.“

Die Nationalparks suchten aus eigener Initiative um Stärkung der Kompetenzen für die Wächter an. Schon jetzt verhängen sie über die Vandalen Strafen, aber sie können die durchfahrenden Motorroller, Quads, Autos und Boote nicht zwingen, anzuhalten.

Wortfamilie:

stráž, strážit, strážní, strážnice, strážník, střežit

Übersetzungen

 [1] jemand, der über etwas/jemanden die Aufsicht hat

Deutsch: Wächter m, Hüter m, Behüter m Englisch: guardian → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „strážce“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „strážce“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „strážce“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „strážce“

Quellen: