slovník

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch

slovník (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m, hart, unbelebt[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ slovník slovníky
Genitiv slovníku slovníků
Dativ slovníku slovníkům
Akkusativ slovník slovníky
Vokativ slovníku slovníky
Lokativ slovníku slovnících
Instrumental slovníkem slovníky

Worttrennung:

slov·ník

Aussprache:

IPA: [ˈslɔvɲiːk]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild slovník (Info)

Bedeutungen:

[1] alphabetisch geordnetes Nachschlagewerk für die Schreibweise, Bedeutung, Grammatik, Geschichte und/oder Übersetzung von Wörtern: Wörterbuch
[2] alphabetisch geordnetes Nachschlagewerk von Begriffen einer Sprache aus einem bestimmten Fachgebiet: Lexikon, Wörterbuch

Synonyme:

[2] lexikon, encyklopedie

Verkleinerungsformen:

[1, 2] slovníček

Beispiele:

[1] Wikislovník je otevřený slovník.
Das Wikiwörterbuch ist ein freies Wörterbuch.
[2] Včera koupila lékařský slovník.
Sie kaufte gestern ein medizinisches Lexikon.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dvoujazyčný, etymologický, česko-německý slovník (zweisprachiges, etymologisches, tschechisch-deutsches Wörterbuch); slovník cizích slov (Fremdwörterbuch)
[2] naučný, technický slovník (Konversationslexikon, technisches Wörterbuch)

Wortbildungen:

slovníkový, slovníkář

Übersetzungen[Bearbeiten]

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „slovník
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „slovník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „slovník
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „slovník
[1, 2] centrum - slovník: „slovník
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalslovník