sláva

sláva (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	sláva	slávy
Genitiv	slávy	sláv
Dativ	slávě	slávám
Akkusativ	slávu	slávy
Vokativ	slávo	slávy
Lokativ	slávě	slávách
Instrumental	slávou	slávami

Worttrennung:

slá·va

Aussprache:

IPA: [ˈslaːva]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] höchste öffentliche Anerkennung, Ehre; Ruhm, Berühmtheit

Synonyme:

[1] věhlas

Beispiele:

[1] „Největší slávu získal svými historickými romány, týkajícími se polských a křesťanských dějin.“

Den größten Ruhm erlangte er mit seinen historischen Romanen, die sich auf die polnische und christliche Geschichte beziehen.

Sprichwörter:

[1] všechna sláva polní tráva. — so vergeht der Ruhm der Welt.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] světová sláva — Weltruhm, síň slávy — Ruhmeshalle

Wortfamilie:

slavit, slavnost, slavný, slavnostní, oslava

Übersetzungen

 [1] höchste öffentliche Anerkennung, Ehre; Ruhm, Berühmtheit

Deutsch: Ruhm m, Berühmtheit f Englisch: fame → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „sláva“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „sláva“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „sláva“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „sláva“

Quellen:

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: láva, sláma, slíva