odrůda

odrůda (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	odrůda	odrůdy
Genitiv	odrůdy	odrůd
Dativ	odrůdě	odrůdám
Akkusativ	odrůdu	odrůdy
Vokativ	odrůdo	odrůdy
Lokativ	odrůdě	odrůdách
Instrumental	odrůdou	odrůdami

Aussprache:

IPA: [ˈʔɔdruːda]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Gruppe von Nutzpflanzen mit bestimmten gemeinsamen Eigenschaften; Sorte, Art

[2] Gruppe, die sich in etwas unterscheidet; Abart, Spielart, Varietät

Synonyme:

[1] sorta

[2] druh

Beispiele:

[1] V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké nebo Zweigeltrebe.

In Tschechien werden meist Trauben der Sorten Blaufränkisch, Sankt Laurent oder Zweigeltrebe verarbeitet.

[2] Onyx je kryptokrystalická odrůda křemene – má tak malé krystalky, že se jeví jako celistvý.

Onyx ist eine kryptokristalline Varietät von Quarz – es hat so kleine Kristalle, dass man es als kompakt betrachten kann.

Wortfamilie:

odrůdový

Übersetzungen

 [1] Gruppe von Nutzpflanzen mit bestimmten gemeinsamen Eigenschaften

Deutsch: Sorte f, Art f

 [2] GGruppe, die sich in etwas unterscheidet

Deutsch: Abart f, Spielart f, Varietät f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „odrůda“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „odrůda“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „odrůda“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „odrůda“

[1, 2] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „odrůda“