hudba

hudba (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	hudba	hudby
Genitiv	hudby	hudeb
Dativ	hudbě	hudbám
Akkusativ	hudbu	hudby
Vokativ	hudbo	hudby
Lokativ	hudbě	hudbách
Instrumental	hudbou	hudbami

Worttrennung:

hud·ba

Aussprache:

IPA: [ˈɦʊdba]

Hörbeispiele:  hudba ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Tonkunst: Musik

[2] Komposition: Musik

[3] Spiel auf einem Musikinstrument: Musik

Synonyme:

[1] muzika

[2] melodie

Oberbegriffe:

[1] umění

Beispiele:

[1] Poslouchá často vážnou hudbu.

Er hört oft ernste Musik.

[2] Složil hudbu k filmu.

Er komponierte die Musik zum Film.

[3] Nádvořím zámku zněla hudba.

Im Hof des Schlosses erklang Musik.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dechová hudba (Blasmusik), instrumentální hudba (Instrumentalmusik), lidová hudba (Volksmusik), vážná hudba (ernste Musik), zábavná hudba (Unterhaltungsmusik), živá hudba (Livemusik)

Wortbildungen:

hudební, hudebník, hudebnina, hudebnost

Übersetzungen

 [1] Tonkunst: Musik

Deutsch: Musik f Englisch: music → en

 [2] Komposition: Musik

Deutsch: Musik f Englisch: music → en

 [3] Spiel auf einem Musikinstrument: Musik

Deutsch: Musik f Englisch: music → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „hudba“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „hudba“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „hudba“

[1] seznam - slovník: „hudba“

[1] centrum - slovník: „hudba“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „hudba“