štěně

Siehe auch: stěně

Siehe auch:

stěně

štěně (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	štěně	štěňata
Genitiv	štěněte	štěňat
Dativ	štěněti	štěňatům
Akkusativ	štěně	štěňata
Vokativ	štěně	štěňata
Lokativ	štěněti	štěňatech
Instrumental	štěnětem	štěňaty

[1] štěně

Worttrennung:

ště·ně

Aussprache:

IPA: [ˈʃcɛɲɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Jungtier eines Hundes; Welpe

[2] junger, unerfahrener Mensch; Grünschnabel

Synonyme:

[1] štěňátko

[2] zelenáč, holobrádek

Oberbegriffe:

[1] mládě

[2] nováček

Beispiele:

[1] Štěně se od začátku učí, že směr určuje pán.

Der Welpe lernt von Anfang an, dass das Herrchen die Richtung bestimmt.

[1] Musíme být na štěně přísní.

Wir müssen mit dem Welpen streng sein.

Übersetzungen

?

Deutsch: [1] Welpe m; [2] Grünschnabel m Englisch: [1] pup → en; [2] greenhorn → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „štěně“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „štěně“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „štěně“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „štěně“

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: stěna