Zum Inhalt springen

čin

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Singular Plural
Nominativ čin činy
Genitiv činu činů
Dativ činu činům
Akkusativ čin činy
Vokativ čine činy
Lokativ činu činech
Instrumental činem činy

Worttrennung:

čin

Aussprache:

IPA: [t͡ʃɪn]
Hörbeispiele: Lautsprecherbild čin (Info)
Reime: -ɪn

Bedeutungen:

[1] das, was vollbracht wird; Tat, Handlung

Synonyme:

[1] skutek, jednání

Unterbegriffe:

[1] hrdinský čin, trestný čin

Beispiele:

[1] Raduje se z každého dobrého činu.
Er/Sie freut sich über jede gute Tat.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] místo činu
[1] dopustit se, spáchat čin — eine Tat begehen

Wortbildungen:

počin, účin

Übersetzungen

[Bearbeiten]
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čin
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čin
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čin
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čin