jezevčík

jezevčík (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	jezevčík	jezevčíci
Genitiv	jezevčíka	jezevčíků
Dativ	jezevčíkovi, jezevčíku	jezevčíkům
Akkusativ	jezevčíka	jezevčíky
Vokativ	jezevčíku	jezevčíci
Lokativ	jezevčíkovi, jezevčíku	jezevčících
Instrumental	jezevčíkem	jezevčíky
Weitere Formen: jezevčík (Possessivadjektiv)

Worttrennung:

je·zev·čík, Plural: je·zev·čí·ci

Aussprache:

IPA: [ˈjɛzɛfʧiːk], Plural: [ˈjɛzɛfʧiːʦɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Jagdhund mit kurzen Beinen; Dackel, Dachshund

Oberbegriffe:

[1] pes

Beispiele:

[1] Školačka pravidelně chodila venčit svého jezevčíka.

Die Schülerin ging regelmäßig mit ihrem Dackel äußerln.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] drsnosrstý jezevčík — Langhaardackel

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Dackel m, Dachshund m

Englisch: [1] dachshund → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „jezevčík“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „jezevčík“

[1] volny - slovník: „jezevčík“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „jezevčík“