déšť

déšť (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, unbelebt

	Singular	Plural
Nominativ	déšť	deště
Genitiv	deště	dešťů
Dativ	dešti	dešťům
Akkusativ	déšť	deště
Vokativ	dešti	deště
Lokativ	dešti	deštích
Instrumental	deštěm	dešti

Worttrennung:

déšť

Aussprache:

IPA: [dɛːʃc]

Hörbeispiele:  déšť ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Wassertropfen, die von den Wolken zu Boden fallen; Regen

Sinnverwandte Wörter:

[1] liják, přeháňka

Verkleinerungsformen:

[1] deštík, deštíček

Oberbegriffe:

[1] srážka

Beispiele:

[1] Ráno svítilo slunce a odpoledne přišel vydatný déšť.

Morgens schien die Sonne und am Nachmittag kam ein ergiebiger Regen.

Redewendungen:

[1] z deště pod okap — vom Regen in die Traufe

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] zlatý déšť — Goldregen; mrznoucí déšť — gefrierender Regen; přívalový déšť – Flutregen

Wortbildungen:

dešťový, deštník

Übersetzungen

 [1] Wassertropfen, die von den Wolken zu Boden fallen; Regen

Deutsch: Regen m Englisch: rain → en Niederländisch: regen → nl m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „déšť“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „déšť“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „déšť“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „déšť“

[1] centrum - slovník: „déšť“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „déšť“