klempíř

klempíř (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	klempíř	klempíři
Genitiv	klempíře	klempířů
Dativ	klempířovi klempíři	klempířům
Akkusativ	klempíře	klempíře
Vokativ	klempíři	klempíři
Lokativ	klempířovi klempíři	klempířích
Instrumental	klempířem	klempíři

[1] klempíři

Worttrennung:

klem·píř

Aussprache:

IPA: [ˈklɛmpiːr̝̊]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Handwerker, der Feinbleche bearbeitet, um Dacheindeckungen, Regenrinnen und Lüftungsanlagen herzustellen

Herkunft:

[1] aus dem oberdeutschen Klempner

Weibliche Wortformen:

[1] klempířka

Oberbegriffe:

[1] povolání, řemeslník

Beispiele:

[1] Klempíř opravuje střechy z plechu.

Der Klempner repariert Dächer aus Blech.

Wortbildungen:

klempířství, klempířský

Übersetzungen

 [1] Handwerker, der Feinbleche bearbeitet

Deutsch: Klempner m, Spengler m Englisch: plumber → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „klempíř“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „klempíř“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „klempíř“

[1] centrum - slovník: „klempíř“

Quellen: