řemeslník

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Zur Navigation springen Zur Suche springen

řemeslník (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ řemeslník řemeslníci
Genitiv řemeslníka řemeslníků
Dativ řemeslníkovi
řemeslníku
řemeslníkům
Akkusativ řemeslníka řemeslníky
Vokativ řemeslníku řemeslníci
Lokativ řemeslníkovi
řemeslníku
řemeslnících
Instrumental řemeslníkem řemeslníky

Worttrennung:

ře·me·sl·ník

Aussprache:

IPA: [ˈr̝ɛmɛsl̩ɲiːk]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] jemand, der ein Handwerk beruflich betreibt; Handwerker
[2] abwertend: jemand, der seine Arbeit - meist eine künstlerische - oberflächlich, geistlos, nur für Geld verrichtet; Handwerker, Amateur

Oberbegriffe:

[1] pracovník

Unterbegriffe:

[1] elektrikář, hodinář, instalatér, klempíř, kovář, malíř, natěrač, obkladač, pokrývač, tesař, truhlář, zámečník, zedník

Beispiele:

[1] Ekonomické potíže v současné době nemají jen velké firmy, ale i drobní řemeslníci.
Wirtschaftliche Schwierigkeiten haben heute nicht nur die großen Firmen sondern auch die kleinen Handwerker.
[1] „Syn, řemeslník, též byl samostatným a přiženil se do městského domku.“[1]
Der Sohn erlernte ein Handwerk, etablierte sich und heiratete in ein städtisches Häuschen hinein.
[2] Režisér, který točí mainstreamové filmy, je řemeslník, ne umělec.
Ein Regisseur, der Mainstreamfilme dreht, ist ein Amateur, kein Künstler.

Wortbildungen:

řemeslnický

Übersetzungen[Bearbeiten]

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „řemeslník
[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „řemeslník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „řemeslník
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „řemeslník
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „řemeslník

Quellen:

  1. Božena Němcová: Babička. Obrazy venkovského života. Jaroslav Pospíšil, Praha 1855 (Google Books), Seite 8.