pozorování

pozorování (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	pozorování	pozorování
Genitiv	pozorování	pozorování
Dativ	pozorování	pozorováním
Akkusativ	pozorování	pozorování
Vokativ	pozorování	pozorování
Lokativ	pozorování	pozorováních
Instrumental	pozorováním	pozorováními

Aussprache:

IPA: [ˈpɔzɔrɔvaːɲiː]

Hörbeispiele:  pozorování ^(Info)

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „pozorovat“ (Konjugation):

[1] konzentriertes Verfolgen mit den Augen, Sinnen; Betrachtung, Beobachtung, Wahrnehmung

[2] Überprüfung, um Erkenntnisse zu erlangen; Beobachtung

[3] Verfolgung von verdächtigen Personen, Orten; Observation, Überwachung

Beispiele:

[1] Většina vnitřních geologických dějů probíhá v dlouhých časových obdobích bez možnosti přímého pozorování.

Ein Großteil der inneren geologischen Prozesse verläuft in langen Zeitabschnitten ohne der Möglichkeit der direkten Beobachtung.

[2] Lidé pozorovali Slunce, proměny Měsíce, střídání ročních období a předávali si svá pozorování.

Die Menschen beobachteten die Sonne, die Mondphasen und den Jahreszeitenverlauf und überlieferten ihre Beobachtungen.

[3] Zeptal se, jestli může použít jejich dům k pozorování podezřelého.

Er fragte, ob er ihr Haus zur Observierung des Verdächtigen benützen dürfe.

Wortfamilie:

pozor, pozorný, pozornost, pozorovaný, pozorovat, pozorovatel

Übersetzungen

 [1] konzentriertes Verfolgen mit den Augen

Deutsch: Betrachtung f, Beobachtung f, Wahrnehmung f

 [2] Überprüfung, um Erkenntnisse zu erlangen

Deutsch: Beobachtung f

 [3] Verfolgung von verdächtigen Personen

Deutsch: Observation f, Überwachung f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „pozorování“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „pozorování“

[1–3] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „pozorování“