pozorovatel

pozorovatel (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	pozorovatel	pozorovatelé
Genitiv	pozorovatele	pozorovatelů
Dativ	pozorovatelovi pozorovateli	pozorovatelům
Akkusativ	pozorovatele	pozorovatele
Vokativ	pozorovateli	pozorovatelé
Lokativ	pozorovatelovi pozorovateli	pozorovatelích
Instrumental	pozorovatelem	pozorovateli

Worttrennung:

po·zo·ro·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈpɔzɔrɔvatɛl]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der eine Situation verfolgt, aber nicht daran beteiligt ist; Beobachter, Betrachter

Synonyme:

[1] divák

Weibliche Wortformen:

[1] pozorovatelka

Beispiele:

[1] V tomto sporu jsem jen pozorovatel.

In diesem Streit bin ich lediglich Beobachter.

Wortfamilie:

pozorovat, pozorovatelský, pozorovatelka

Übersetzungen

Deutsch: [1] Beobachter m, Betrachter m Englisch: [1] observer → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pozorovatel“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „pozorovatel“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „pozorovatel“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „pozorovatel“