nájemní

nájemní (Tschechisch)

Adjektiv

Positiv	Komparativ	Superlativ
nájemní	—	—
Alle weiteren Formen: Flexion:nájemní

Worttrennung:

ná·jem·ní, keine Steigerung

Aussprache:

IPA: [ˈnaːjemɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] im Zusammenhang mit dem Vermieten stehend

Herkunft:

abgeleitet vom Substantiv nájem

Beispiele:

[1] V pondělí se setkám s pronajímatelem a uzavřu nájemní smlouvu.

Am Montag treffe ich den Vermieter und werde den Mietvertrag abschließen.

[1] Prodám nájemní dům.

Ich verkaufe ein Mietshaus.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nájemní smlouva, nájemní právo, nájemní cena

Wortfamilie:

nájem, nájemné, nájemnice, nájemník, nájemný, najmout/najímat

Übersetzungen

 [1] im Zusammenhang mit dem Vermieten stehend

Deutsch: Miet- Englisch: rental → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „nájemní“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „nájemní“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „nájemní“