nájemné

nájemné (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	nájemné	—
Genitiv	nájemného	—
Dativ	nájemnému	—
Akkusativ	nájemné	—
Vokativ	nájemné	—
Lokativ	nájemném	—
Instrumental	nájemným	—

Aussprache:

IPA: [ˈnaːjɛmnɛː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] zu zahlendes Entgelt für die Anmietung einer Wohn-, Geschäftsfläche; Miete, Mietgeld, Mietzins, Pacht

Herkunft:

vom Substantiv nájem

Synonyme:

[1] nájem, činže

Beispiele:

[1] Nezaplacení nájemného nebo hrubé porušení ujednání podle bodu 8.1 může být důvodem okamžitého zrušení této nájemní smlouvy.

Die Nichtbezahlung der Miete oder eine grobe Verletzung einer Abmachung in Punkt 8.1 kann ein Grund zur sofortigen Auflösung dieses Mietvertrags sein.

[1] Nájemné a záloha na služby je splatná měsíčně vždy do 5. dne v měsíci.

Die Miete und die Abschlagszahlung der Betriebskosten sind monatlich jeweils bis zum 5. eines Monats fällig.

Wortfamilie:

nájem, najmout, nájemní, nájemce

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Miete f, Mietgeld n, Mietzins m, Pacht f Englisch: rent → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „nájemné“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „nájemné“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „nájemné“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „nájemné“