zábava

zábava (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	zábava	zábavy
Genitiv	zábavy	zábav
Dativ	zábavě	zábavám
Akkusativ	zábavu	zábavy
Vokativ	zábavo	zábavy
Lokativ	zábavě	zábavách
Instrumental	zábavou	zábavami

Worttrennung:

zá·ba·va

Aussprache:

IPA: [ˈzaːbava]

Hörbeispiele:  zábava ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Zerstreuung bietende Tätigkeit: Unterhaltung, Vergnügen

[2] geselliges Gespräch: Unterhaltung

Synonyme:

[1] pobavení, radovánky

Gegenwörter:

[1] práce

Oberbegriffe:

[2] komunikace

Beispiele:

[1] Nám tatínek říkával: Nejdřív práce, potom zábava.

Unser Papa sagte immer: Zuerst die Arbeit, dann das Vergnügen.

[1] V sobotu večer se konala na návsi taneční zábava.

Am Samstag Abend fand am Dorfplatz eine Tanzunterhaltung statt.

[2] Přípitek zakončil oficiální začátek celé akce, po němž se rozproudila živá zábava.

Mit einem Trinkspruch endete der offizielle Beginn der Veranstaltung und danach kam eine lebhafte Unterhaltung in Gang.

Redewendungen:

[1] není s ním žádná zábava (er versteht keinen Spaß)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] daň ze zábavy (Vergnügungssteuer), oddat se zábavě (sich dem Vergnügen hingeben), taneční zábava (Tanzunterhaltung)

Wortbildungen:

zábavní, zábavný, zábavnost

Übersetzungen

 [1] Zerstreuung bietende Tätigkeit: Unterhaltung, Vergnügen

Deutsch: Unterhaltung f, Vergnügen n

 [2] geselliges Gespräch: Unterhaltung

Deutsch: Unterhaltung f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zábava“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „zábava“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „zábava“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „zábava“

[1, 2] centrum - slovník: „zábava“