rytíř

rytíř (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	rytíř	rytíři
Genitiv	rytíře	rytířů
Dativ	rytířovi rytíři	rytířům
Akkusativ	rytíře	rytíře
Vokativ	rytíři	rytíři
Lokativ	rytířovi rytíři	rytířích
Instrumental	rytířem	rytíři

Aussprache:

IPA: [ˈrɪciːr̝̊]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] niedriger adeliger Titel; Ritter

[2] bewaffneter, mittelalterlicher Krieger; Ritter

[3] edler Mensch; Ritter, Kavalier

Synonyme:

[3] džentlmen, gentleman

Beispiele:

[1] Mnoho bojovníků bylo za svou oddanost králi pasováno na rytíře.

Viele Kämpfer wurden für die Ergebenheit gegenüber dem König zum Ritter geschlagen.

[2] Rytíři vyjeli na svých koních vstříc válečné vřavě.

Die Ritter ritten auf ihren Pferden dem Kriegsgetümmel entgegen.

Wortfamilie:

rytířský, rytířův, rytířství

Übersetzungen

 [1] niedriger adeliger Titel

Deutsch: Ritter m

 [2] bewaffneter, mittelalterlicher Krieger

Deutsch: Ritter m

 [3] edler Mensch

Deutsch: Ritter m, Kavalier m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Tschechischer Wikipedia-Artikel „rytíř“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „rytíř“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „rytíř“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „rytíř“

[1–3] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „rytíř“