pravopis

pravopis (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	pravopis	pravopisy
Genitiv	pravopisu	pravopisů
Dativ	pravopisu	pravopisům
Akkusativ	pravopis	pravopisy
Vokativ	pravopise	pravopisy
Lokativ	pravopise pravopisu	pravopisech
Instrumental	pravopisem	pravopisy

Worttrennung:

pra·vo·pis

Aussprache:

IPA: [ˈpravɔpɪs]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Linguistik: eine durch Regeln festgelegte, allgemein gültige Schreibung für Wörter einer bestimmten Sprache; Rechtschreibung, Orthographie

Synonyme:

[1] ortografie

Beispiele:

[1] Mezi nejběžnější vlastnosti textových editorů patří i kontrola pravopisu a gramatiky.

Zu den gängigsten Funktionen von Texteditoren gehört auch die Kontrolle der Rechtschreibung und Grammatik.

Wortbildungen:

pravopisný

Übersetzungen

 [1] eine durch Regeln festgelegte, allgemein gültige Schreibung für Wörter

Deutsch: Rechtschreibung f, Orthographie f Englisch: spelling → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „pravopis“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pravopis“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „pravopis“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „pravopis“