muzikant

muzikant (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	muzikant	muzikanti
Genitiv	muzikanta	muzikantů
Dativ	muzikantovi muzikantu	muzikantům
Akkusativ	muzikanta	muzikanty
Vokativ	muzikantu	muzikanti
Lokativ	muzikantovi muzikantu	muzikantích
Instrumental	muzikantem	muzikanty

Worttrennung:

mu·zi·kant

Aussprache:

IPA: [ˈmʊzɪkant]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die Musik macht

Synonyme:

[1] hudebník

Weibliche Wortformen:

[1] muzikantka

Beispiele:

[1] „Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země.“ (Volkslied)

Ich bin Musikant und komme aus dem böhmischen Lande zu euch.

Redewendungen:

[1] co Čech, to muzikant — Jeder Tscheche ist ein Musikant

[1] já nic, já muzikant — mein Name ist Hase, ich weiß von nichts

Wortfamilie:

muzicírovat, muzika, muzikantka, muzikantsky, muzikantský, muzikantství

Übersetzungen

 [1] Person, die Musik macht

Deutsch: Musikant m Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Hudebník“, Weiterleitung von muzikant

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „muzikant“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „muzikant“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „muzikant“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „muzikant“