docent

docent (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	docent	docenti
Genitiv	docenta	docentů
Dativ	docentovi docentu	docentům
Akkusativ	docenta	docenty
Vokativ	docente	docenti
Lokativ	docentovi docentu	docentech
Instrumental	docentem	docenty

Aussprache:

IPA: [ˈdɔt͡sɛnt]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] wissenschaftlicher Pädagoge an der Hochschule; Dozent

Weibliche Wortformen:

[1] docentka

Beispiele:

[1] „K průkopníkům moderních programů mezi lékaři patří šestatřicetiletý docent Ondřej Volný, specialista na cévní mozkové příhody z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.“

Zu den Pionieren moderner Programme unter den Ärzten gehört der sechsunddreißigjährige Dozent Ondřej Volný, Spezialist für Schlaganfälle an der neurologischen Klinik des Fakultätskrankenhauses Ostrava.

Wortfamilie:

docentka, docentský, docentura, docentův

Übersetzungen

 [1] wissenschaftlicher Pädagoge an der Hochschule

Deutsch: Dozent m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „docent“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „docent“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „docent“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „docent“

Quellen: