milovník

milovník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	milovník	milovníci
Genitiv	milovníka	milovníků
Dativ	milovníkovi milovníku	milovníkům
Akkusativ	milovníka	milovníky
Vokativ	milovníku	milovníci
Lokativ	milovníkovi milovníku	milovnících
Instrumental	milovníkem	milovníky

Aussprache:

IPA: [ˈmɪlɔvɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas/jemanden sehr gern hat; Liebhaber, Verehrer, Freund

Synonyme:

[1] ctitel, nadšenec, obdivovatel, příznivec

Weibliche Wortformen:

[1] milovnice

Beispiele:

[1] "Dokonce i po rozlití do lahví víno ležívá ještě dva roky, než dorazí ke svým milovníkům.“

Schließlich liegt der Wein nach der Abfüllung in Flaschen noch zwei Jahre, bis er zu seinen Liebhabern gelangt.

Wortfamilie:

milovnice, milovnický

Übersetzungen

 [1] jemand, der etwas/jemanden sehr gern hat

Deutsch: Liebhaber m, Verehrer m, Freund m Englisch: lover → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „milovník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „milovník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „milovník“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „milovník“

Quellen: