ručník

ručník (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	ručník	ručníky
Genitiv	ručníku	ručníků
Dativ	ručníku	ručníkům
Akkusativ	ručník	ručníky
Vokativ	ručníku	ručníky
Lokativ	ručníku	ručnících
Instrumental	ručníkem	ručníky

Worttrennung:

ruč·ník, Plural: ruč·ní·ky

Aussprache:

IPA: [ˈrʊtʃɲiːk], Plural: [ˈrʊtʃɲiːkɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Stück Stoff, das zum Abtrocknen des Körpers dient: Handtuch

Oberbegriffe:

[1] látka

Beispiele:

[1] V skřínce byly čisté ručníky.

Im Schrank waren saubere Handtücher.

[1] Vzal si ručník a mýdlo a šel se osprchovat.

Er nahm Handtuch und Seife und ging duschen.

Abgeleitete Begriffe:

ručníkový

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Handtuch n

Englisch: [1] towel → en

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ručník“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ručník“

[1] volny - slovník: „ručník“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „ručník“

Ähnliche Wörter:

ruční