posluchač

posluchač (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	posluchač	posluchači
Genitiv	posluchače	posluchačů
Dativ	posluchačovi posluchači	posluchačům
Akkusativ	posluchače	posluchače
Vokativ	posluchači	posluchači
Lokativ	posluchačovi posluchači	posluchačích
Instrumental	posluchačem	posluchači

Worttrennung:

po·slu·chač

Aussprache:

IPA: [ˈpɔslʊxat͡ʃ]

Hörbeispiele:  posluchač ^(Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas bewusst mit den Ohren wahrnimmt; Zuhörer, Hörer

[2] Student an der Hochschule; Hörer, Hochschüler, Student

Synonyme:

[2] student, studující

Weibliche Wortformen:

[1] posluchačka

Beispiele:

[1] Používal srozumitelné výrazy, aby své posluchače zaujal.

Er verwendete volkstümliche Ausdrücke, um das Interesse seiner Zuhörer zu erwecken.

[2] Naše škola posluchače dokonale připraví na výkon povolání.

Unsere Schule bereitet die Studenten perfekt auf die Berufsausübung vor.

Wortfamilie:

poslouchat, posluchačský

Übersetzungen

 [1] jemand, der etwas bewusst mit den Ohren wahrnimmt; Zuhörer, Hörer

Deutsch: Zuhörer m, Hörer m Englisch: listener → en

 [2] Student an der Hochschule; Hörer, Hochschüler, Student

Deutsch: Hörer m, Hochschüler m, Student m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „posluchač“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „posluchač“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „posluchač“

[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „posluchač“