sloveso
sloveso (Tschechisch)
Substantiv, n
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | sloveso | slovesa |
| Genitiv | slovesa | sloves |
| Dativ | slovesu | slovesům |
| Akkusativ | sloveso | slovesa |
| Vokativ | sloveso | slovesa |
| Lokativ | slovesu slovese |
slovesech |
| Instrumental | slovesem | slovesy |
Worttrennung:
- slo·ve·so
Aussprache:
- IPA: [ˈslɔvɛsɔ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Linguistik: Wortart, welche eine Tätigkeit, einen Zustand oder eine Veränderung eines Zustands ausdrückt; Verb, Verbum, Zeitwort
Oberbegriffe:
- [1] slovní druh
Unterbegriffe:
- [1] dokonavé sloveso, nedokonavá sloveso, nepravidelná slovesa, pomocné sloveso, předponové sloveso
Beispiele:
- [1] Slovesa rozdělujeme do 5 slovesných tříd.
- Verben teilt man in 5 Verbklassen ein.
- [2] Sloveso být je základní sloveso používané v každém jazyce.
- Das Verb sein ist ein fundamentales Verb, das in jeder Sprache verwendet wird.
Übersetzungen
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „sloveso“
- [*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „sloveso“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „sloveso“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „sloveso“