přiženit se
Erscheinungsbild
přiženit se (Tschechisch)
[Bearbeiten]Aspekt | ||
imperfektives Verb | perfektives Verb | |
---|---|---|
— | přiženit se | |
Zeitform | Wortform | |
Futur | 1. Person Sg. | přižením se |
2. Person Sg. | přiženíš se | |
3. Person Sg. | přižení se | |
1. Person Pl. | přiženíme se | |
2. Person Pl. | přiženíte se | |
3. Person Pl. | přižení se | |
Präteritum | m | přiženil se |
f | přiženila se | |
Partizip Perfekt | přiženil se | |
Partizip Passiv | — | |
Imperativ Singular | přižeň se | |
Alle weiteren Formen: Flexion:přiženit se |
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Nebenformen:
Worttrennung:
- při·že·nit se
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɪʒɛɲɪt͡sɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] reflexiv, intransitiv: als Mann durch Heirat Mitglied von etwas werden; einheiraten
Beispiele:
- [1] „Syn, řemeslník, též byl samostatným a přiženil se do městského domku.“[1]
- Der Sohn erlernte ein Handwerk, etablierte sich und heiratete in ein städtisches Häuschen hinein.
Charakteristische Wortkombinationen:
Übersetzungen
[Bearbeiten] [1] ?
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „přiženit se“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „přiženiti“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „přiženiti“
Quellen:
- ↑ Božena Němcová: Babička. Obrazy venkovského života. Jaroslav Pospíšil, Praha 1855 (Google Books) , Seite 8.