dělník

dělník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	dělník	dělníci
Genitiv	dělníka	dělníků
Dativ	dělníkovi dělníku	dělníkům
Akkusativ	dělníka	dělníky
Vokativ	dělníku	dělníci
Lokativ	dělníkovi dělníku	dělnících
Instrumental	dělníkem	dělníky

Worttrennung:

děl·ník

Aussprache:

IPA: [ˈɟɛlɲiːk]

Hörbeispiele:  dělník ^(Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der manuell (in der Produktion) gegen Entgelt tätig ist; Arbeiter

Synonyme:

[1] pracovník, pracující

Weibliche Wortformen:

[1] dělnice

Beispiele:

[1] Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

Die mit den Arbeitsbedingungen nicht zufriedenen Arbeiter traten in den Streik.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] pomocný dělník, průmyslový dělník, stavební dělník

Wortbildungen:

dělnický

Übersetzungen

 [1] jemand, der manuell (in der Produktion) gegen Entgelt tätig ist; Arbeiter

Deutsch: Arbeiter m Englisch: worker → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dělník“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „dělník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „dělník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „dělník“