ablativ

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch

ablativ (Tschechisch)[Bearbeiten]

Substantiv, m[Bearbeiten]

Singular Plural
Nominativ ablativ ablativy
Genitiv ablativu ablativů
Dativ ablativu ablativům
Akkusativ ablativ ablativy
Vokativ ablative ablativy
Lokativ ablativu ablativech
Instrumental ablativem ablativy

Worttrennung:

ab·la·tiv

Aussprache:

IPA: [ˈablatɪf]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Linguistik: Kasus einiger Sprachen; Ablativ
[2] Linguistik: Wort in diesem Kasus; Ablativ

Oberbegriffe:

[1] pád

Unterbegriffe:

[1] ablativ absolutní

Beispiele:

[1] Romština má dva minulé časy, osm pádů (ten osmý se nazývá ablativ).
Romani hat zwei Vergangenheitsformen, acht Fälle (den achten nennt man Ablativ).
[2] Kořen předpony „vice“ pochází z latiny, kde vznikl z ablativu substantiva „vicis“.
Die Wurzel des Präfixes „vice“ entsammt dem Lateinischen, wo sie aus dem Ablativ des Substantives „vicis“ entstand.

Wortbildungen:

[1] ablativní

Übersetzungen[Bearbeiten]

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ablativ
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „ablativ
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ablativ
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ablativ
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalablativ
[1] Jiří Kraus et al.: Nový akademický slovník cizích slov. A–Ž. 1. Auflage. Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1351-4 (Nachdruck), Seite 16.