Zum Inhalt springen

ablativ

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Singular Plural
Nominativ ablativ ablativy
Genitiv ablativu ablativů
Dativ ablativu ablativům
Akkusativ ablativ ablativy
Vokativ ablative ablativy
Lokativ ablativu ablativech
Instrumental ablativem ablativy

Worttrennung:

ab·la·tiv

Aussprache:

IPA: [ˈablatɪf]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Linguistik: Kasus einiger Sprachen; Ablativ
[2] Linguistik: Wort in diesem Kasus; Ablativ

Oberbegriffe:

[1] pád

Unterbegriffe:

[1] ablativ absolutní

Beispiele:

[1] Romština má dva minulé časy, osm pádů (ten osmý se nazývá ablativ).
Romani hat zwei Vergangenheitsformen, acht Fälle (den achten nennt man Ablativ).
[2] Kořen předpony „vice“ pochází z latiny, kde vznikl z ablativu substantiva „vicis“.
Die Wurzel des Präfixes „vice“ entsammt dem Lateinischen, wo sie aus dem Ablativ des Substantives „vicis“ entstand.

Wortbildungen:

[1] ablativní

Übersetzungen

[Bearbeiten]
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ablativ
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „ablativ
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ablativ
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ablativ
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalablativ
[1] Jiří Kraus et al.: Nový akademický slovník cizích slov. A–Ž. 1. Auflage. Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1351-4 (Nachdruck), Seite 16.