rozkoš

rozkoš (Tschechisch)

Substantiv, f

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	rozkoš	rozkoše
Genitiv	rozkoše	rozkoší
Dativ	rozkoši	rozkoším
Akkusativ	rozkoš	rozkoše
Vokativ	rozkoši	rozkoše
Lokativ	rozkoši	rozkoších
Instrumental	rozkoší	rozkošemi

Worttrennung:

roz·koš, Plural: roz·ko·še

Aussprache:

IPA: [ˈrɔskɔʃ], Plural: [ˈrɔskɔʃɛ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Wonne, Lust

Synonyme:

[1] blaho, slast

Beispiele:

[1] Stále ještě pocítila doznívající vlny rozkoše a otevřela oči.

Immer noch spürte sie die ausklingenden Wellen der Lust und öffnete die Augen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] cítit/pocítit rozkoš — Lust verspüren

Abgeleitete Begriffe:

rozkošný, rozkošnický, rozkošník, Rozkoš

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Wonne f, Lust f

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rozkoš“

[1] volny - slovník: „rozkoš“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „rozkoš“