pozoun

pozoun (Tschechisch)

Substantiv, m, unbelebt

Kasus	Singular	Plural
Nominativ	pozoun	pozouny
Genitiv	pozounu	pozounů
Dativ	pozounu	pozounům
Akkusativ	pozoun	pozouny
Vokativ	pozoune	pozouny
Lokativ	pozounu	pozounech
Instrumental	pozounem	pozouny

[1] pozoun

Worttrennung:

po·zoun, Plural: po·zou·ny

Aussprache:

IPA: [ˈpɔzɔʊ̯n], Plural: [ˈpɔzɔʊ̯nɪ]

Hörbeispiele: —, Plural: —

Bedeutungen:

[1] Musikinstrument: Blechblasinstrument mit dreiteiliger Schallröhre

Oberbegriffe:

[1] dechový nástroj, hudební nástroj

Beispiele:

[1] Každý pozoun hraje úplně jinak.

Jede Posaune spielt sich völlig anders.

Übersetzungen

 

Deutsch: [1] Posaune f

? Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „pozoun“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pozoun“

[1] volny - slovník: „pozoun“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „pozoun“