авелъ
авелъ (Altkirchenslawisch)[Bearbeiten]
Substantiv, m, Eigenname[Bearbeiten]
Singular | Dual | Plural | |
---|---|---|---|
Nominativ | авелъ | —
|
—
|
Genitiv | авела | —
|
—
|
Dativ | авелоу авелови |
—
|
—
|
Akkusativ | авела | —
|
—
|
Instrumental | авеломь | —
|
—
|
Lokativ | авелѣ | —
|
—
|
Vokativ | авеле | —
|
—
|
Nebenformen:
Worttrennung:
- авелъ
Aussprache:
- IPA: […]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] männlicher Name; Abel
Beispiele:
- [1] „да придетъ на вꙑ въсѣка кръвъ праведника проливаема на земл҄ѭ отъ кръве авела праведънаго до кръве захариѧ“ (Mt 23,35)[1]
Übersetzungen[Bearbeiten]
- [1] Slovník nejstarších staroslověnských památek: „авелъ“
- [1] Elektronický slovník jazyka staroslověnského: „авелъ“
- [1] Josef Kurz: Slovník jazyka staroslověnského. Lexicon linguae palaeoslovenicae. Band 1 (а – аще), Nakladatelství Československé Akademie Věd, Prag 1958 , Seite 4.
Quellen:
- ↑ Vatroslav Jagić (Herausgeber): Quattuor evangeliorum Codex glagoliticus olim Zographensis nunc Petropolitanus. Characteribus cyrillicis transcriptum notis criticis prologomenis appendicibus auctum. Weidmannsche Buchhandlung, Berlin 1879 (Internet Archive) , Seite 34.