přítelkyně

přítelkyně (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	přítelkyně	přítelkyně
Genitiv	přítelkyně	přítelkyní přítelkyň
Dativ	přítelkyni	přítelkyním
Akkusativ	přítelkyni	přítelkyně
Vokativ	přítelkyně	přítelkyně
Lokativ	přítelkyni	přítelkyních
Instrumental	přítelkyní	přítelkyněmi

Worttrennung:

pří·tel·ky·ně

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːtɛlkɪɲɛ]

Hörbeispiele:  přítelkyně ^(Info)

Bedeutungen:

[1] weiblicher Mensch, mit dem jemand in enger, fester Beziehung steht; Freundin

Synonyme:

[1] družka, kamarádka

Gegenwörter:

[1] nepřítelkyně

Männliche Wortformen:

[1] přítel

Beispiele:

[1] Ukázal mi jeden z milostných dopisů, který od své přítelkyně dostal.

Er zeigte mir einen der Liebesbriefe, die er von seiner Freundin bekommen hatte.

Übersetzungen

 [1] weiblicher Mensch, mit dem jemand in enger, fester Beziehung steht; Freundin

Deutsch: Freundin f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „přítelkyně“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „přítelkyně“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „přítelkyně“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „přítelkyně“