profík

profík (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	profík	profíci
Genitiv	profíka	profíků
Dativ	profíkovi profíku	profíkům
Akkusativ	profíka	profíky
Vokativ	profíku	profíci
Lokativ	profíkovi profíku	profících
Instrumental	profíkem	profíky

Worttrennung:

pro·fík

Aussprache:

IPA: [ˈprɔfiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der sich mit etwas gut auskennt, darin routiniert ist; Profi

Beispiele:

[1] Surfuje jako skutečný profík.

Er surft wie ein echter Profi.

Übersetzungen

 [1] jemand, der sich mit etwas gut auskennt, darin routiniert ist

Deutsch: Profi m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[!] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „profík“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „profík“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „profík“